Návrat do ringu 2013

Náročné přípravy na loňský návrat do ringu se zúročily.

Podle mého je příprava na zápas mnohem těžší než samotný zápas. Cvičit každý den, nebo někdy i dvakrát denně není pro mě jednoduché, protože celý den učím a trénuji své klienty. Není to, jako v klasické posilovně, kdy trenér ukáže cvik a druhý cvičí. Dost se u toho zapotím a někdy si svůj trénink musím odpustit, protože bych se zničil. Chvíli mi to trvalo, než jsem si to uvědomil, ale je to už za mnou. Nyní se můžu v klidu soustředit na to, co chci při tréninku zlepšit. Zapracovat na slabinách a zdokonalovat to, co umím nejlépe. Když cítíte, že už nemůžete, uvolněte se a přidejte. Radši trénujte 45 minut naplno, než 90 minut napůl. To si raději dám druhý trénink. A dalších 45 minut odcvičím tak, jak mám. Pěkně zregenerovaný a plný energie. Nejsem maratonský závodník, v tom už mám také jasno.

Fotografie z Hand to hand fighting - souboj na zemi 1

HTH fighting, ČR, Zdeněk Zvoníček vs Alexej Folkov

Můj návrat do ringu odstartoval v září 2013. Měsíc před tím mi řekl trenér, ke kterému chodím cvičit Brazilian Jiu Jitsu, že pořádá turnaj, a přijedou zápasníci ze zahraničí. Byl jsem v celkem dobré formě, tak jsem do toho šel a poznal HTH fighting. Nakonec přijel jen jeden závodník, který se přihlásil do mé váhové kategorie. Říkají mu Ruský Ninja. Odřídil autem přes tisíc kilometrů, dal asi 4 zápasy a jv ten den odjel zpět. Pravidla této hry jsem poznal během zápasu, a tak Rus vyhrál na body. Ale bylo několik situací, které mu to docela zkomplikovaly a v pár chvílích jsem si myslel, že už to mám v kapse.

I když jsem prohrál, všiml si mě tam vedoucí České asociace HTH fighting. A dostal jsem pozvánku do Ruska. Během přípravy jsem si dal ještě několik závodů a zúčastnil jsem se Spartan Race s dobrým umístěním – cca 4000 závodníků, 285 místo. Vřele všem doporučuji. Je to i sranda.

 

V listopadu jsme vyrazili do Ruska, tentokrát jsem ale řídil já a náš šéf. Sebou jsem si zabalil několikadenní virózu, která mi dala pěkně zabrat. V den zápasu se mi konečně ulevilo, ale byl jsem hodně unavený a pohublý. V Kaliningradu je to jako u nás, ale tak před 20 lety. Do noci vyhrává hudba a hojně se zpívá. Pak jako by všechno zhaslo a začnou výt pouliční psy. Skvělá noc. Ráno jsme vyrazili do haly, tam to naopak vypadalo jako o 10 let do budoucnosti. Potkal jsem tam i místního favorita Ninju Alexeje Volkova, ale ten už měl nižší váhovou kategorii. Odveta mi dopřána nebyla. Jako tým jsme vyhráli 1. místo. V mé kategorii jsem dosáhl 2. místa. Na následujících odkazech se můžete podívat na záznamy ze semifinále a finále.

Domů jsem si odvezl nakopaný žebra a zajímavou zkušenost.

Tak vypadá můj začátek zápasnické kariéry. V novém roce mě čeká do Ruska ještě jedna cesta – mistrovství Moskvy v HTH fighting, a doufám, že i mistrovství Evropy. V únoru se těším na svůj 1. zápas v MMA.

Tak mi držte palce.

 

Zeptejte se na cokoliv

Zprávu se nepodařilo odeslat, zkontrolujte povinná pole.